Podělím se s vámi s kouskem knihy, kterou mám rozepsanou. Andílci však chtěli abych to, co zde popíšu dala mnohem dříve do světa než se kniha zrodí.
Poslyšte tedy můj hlas z těchto písmenek, který budete číst a zamyslete se nad tím nic jiného nečekám, jen to jak se k tomuto postavíte byť jen zlomek měl by někomu pomoci. Já to ucítím ve svých éterických křídlech:
Představím vám dva muže. Jeden se dívá na svět optimisticky a druhý negativně. Abychom správně pochopily myšlenkový pochody kvůli tomu se zaměříme na krátké příběhy.
Jsem člověk, který přežil autonehodu jsem na vozíku nevidím na jedno oko, ale jsem štastný. Žiju mám krásnou ženu, která mě miluje a já miluju jí. Děti, které jsou zdravé, práci co mě baví stále jezdím autem, nemám strach, byla to má zkouška a já díky tomu pochopil, že je to vlastně můj život, být podrobován zkouškám, které nás obohacují. Ráno mi zazvoní budík protáhnu se, podívám se na ženu, pohladím ji a protáhnu své nohy ptáte se proč? Vždyt necítíš -ale já cítím já je mám já je vidím jsou mojí součástí prostě dělám to co každý den a dělám to co jsem dělal vždycky sednu si přitáhnu si vozík posadím se a jedu udělat dětem snídani.Dokážu se postarat o všechno.pak se obléknu umeju,vezmu klíčky od auta a jedu do práce,kde jsem 12 hodin denně ptáte se proč?Mám to zapotřebí?ale ano prostě dělám to co vždycky jsem potřebný jsem zdarvý jsem štastný,hraju basket závodně plavu a děkuju bohu za to ,že jsem zdraví,živý odpustil jsem sobě i člověku co byl na druhé straně přijal jsem to ale dělám stále dokola co jsem dělal předtím.
A jednoho dne mě vzbudilo brnění v nohách ano jak je to možné říkáte si?Mě brní nohy já dokážu pohnout prstama ale já přece v tohle věřil nikdy jsem nezapochyboval přijal jsem boží vůli ale dělal jsem stále to co vždycky nikdy jsem neřekl špatné slovo .a tak se stalo to co se stát muselo díky lásce ,odpuštění a přesvědčení jsem se dokázal postavit na vlastní nohy a za dalčí 4 roky se stalo něco co mi navrátilo zrak vylepšily struklturu očních věd a já se dostal na operaci,která mi umožnila vidět.

Jsem člověk,který bohužel přežil autonehodu a je ze mě mrzák a ještě ke všemu skoro slepec sice mám ženu ale ta mě určitě opustí co s mrzákem nedám nji nic děti? S nima si nezahraju ani fotbal a práce?To mě určitě propustí.Proč bych měl cvičit?S nohama dyt je necítím k čemu chodit už nebudu.Všechno je na nic k ničemu ať je radši šeredně aspon nevylezu z domu a nikdo na mě nebude koukat.radši bych nebyl.Máte pravdu tady to je opravdu krátký víte co se stane ,když tenhle člověk vyleze ven?Až tento muž pojede přes silnici porazí ho auto znova ale to už nevyvázne všechno si přivolal svými černými myšlnkami negativními.nic ho netěšilo a kdyby ho auto neporazilo manželky by mu utekla a zůstal by úplně sám.

 

Autorka článku: kartářka a věštkyně Eva Vyšínská

Počet shlédnutí: 36