Historie věštění na Evropském kontinentě sahá až do dob velkého Řecka. Její největší popularita se vztahuje na období mezi 7. a 6. století př. n. letopočtem.
Nejstarší známou věštírnou v Řecku byla věštírna Dodóna, avšak nejslavnější věštírnou byly Delfy, které jsou důkazem toho, že si staří Řekové uměli pro důležité stavby vybrat nádherná místa. Z hory Parnas se nabízí úžasný pohled na údolí s cypřiši a olivovými háji u Korintského zálivu. Dávní Řekové považovali Delfy za „pupek světa“, neboť podle mytologie Zeus vypustil dva orly z opačných konců světa a právě na tomto místě se setkali!
Poloha této slavné věštírny, nejposvátnějšího místa antického Řecka, připomíná orlí hnízdo. Delfy se nachází ve výšce 570 metrů nad mořem na jižní straně hory Parnas. Právě zde, podle antických pověsti, se nacházela ona slavná věštírna, kde kněžka Pýthia, později další kněžky z řad místních bezúhonných žen, předpovídaly budoucnost v Apollonově chrámu.
Hlavní část chrámu se nazývala cella. Ta ústila do vnitřní svatyně, zvané Adyton. Od tazatelů a kněžích byla Pýthie oddělena přepážkou. Pýthie sedávala na trojnožce s vavříny a miskou v ruce, která byla naplněna posvátnou vodou z kastalského pramene, který vyvěrá v Delfách. Veškerému rituálu věštby byl přítomen kněz, který byl prostředníkem mezi věštkyní a tazatelem. Celou věštbu pak přetlumočil do veršů. Tato služba nebyla bezplatná, za věštby se platilo formou darů, kam patřily sochy, keramika, plastik, předměty z drahých kamenů a kovů.
Právě do Delf putovalo nesčetné množství bohatých i chudých poutníků, aby se poradili o své budoucnosti v oblasti politiky, podnikání, lásky atd. Žádná důležitá událost se v té době neobešla bez věštby. Každý sedmý den v měsíci směl věštkyni požádat o radu kdokoli a mohlo se jednat o záležitosti zásadní či méně důležité.
V 5.století před naším letopočtem začala sláva delfské věštírny upadat, ve 2. století patřily Delfy již pod nadvládu Říma. Postupem času upadla delfská věštírna v zapomnění, neznamenalo to však konec věštění jako takovému, ale naopak!
Při procházce antickým areálem Delfám stále vévodí Apollonův chrám, pokladnice, amfiteátr a hlavně nejzachovalejší starověký stadion v Řecku. Na tento stadion se vešlo až 7000 návštěvníků. Zde probíhaly každé 4 roky Pýthijské hry k poctě boha Apollona, 2. nejdůležitější hry po hrách Olympijských.
Počet shlédnutí: 510