Chci se s vámi podělit o příběh, který se mi stal celkem nedávno a nebyla jsem u toho sama. Bylo to 17 května v den, kdy tatínek měl 4 výročí od doby co nás opustil. A tak jsem šla s kamarádkou do města a nechala jsem si uvázat krásnou kytici karafiátů co měl tak rád. Stavily jsme se pro mamku a jeli na urnový háj. Nicméně cesta k němu se opravovala a tak jsem prohodila ženský nedá se nic dělat jedem domů přijedeme zítra snad to už budou mít spravené a kamarádku jsem dovezla před dům a my jeli domů taktéž. No ale co se nestalo? Vezmu kytici odemkneme byt a říkám mami prosím tě přines mi vázu ať nám neuvadnou karafiátky. Dám je na stůl rozbalím papír a…. květina nikde to byl šok, protože já ji normálně držela v ruce. Kamarádka byla u toho, dali jsme ji přece do auta nikde jsme nevystupovali a já ji vzala zase z auta a doma – je prostě pryč. Volám kamarádce, nechápe, mamka nechápe. Tak jsem jela zase pro květinky a paní povídá vždyť jste tu teď byla – no byla ale květina zmizela, takže ta taky jen koukala. Příštího rána jsem je odvezla a dala tatínkovi a vyprávěla mu co a jak jen jsem cítíla jemný vánek po tváři. Další den ráno příjde do krámku paní co byla ale objednaná až za týden na Shamballu a tváří se divně a povídá milá paní evičko měla jsem sen no mazec byl tam pán takový mohutný pěkný v čapce a myšlenkami mi řekl, že vám mám donést tohle. Tak já to tedy plním vytáhla vám z tašky kytku nádhernou bílou v květináči ještě mi to nedocházelo ale až jsem si ji vzala do ruky projela mnou elektrika a mě začali téct slzy a povídám paní sedněte si, to byl můj táta, no prostě jsem jí řekla co se stalo. Táta si tu kytičku vzal, když jsme se tam nemohli dostat.
Ať si myslí každý o tom co chce, prostě je to tak. Nejde to vysvětlit a vzala jsem do ruky mobil, že zavolám kamarádce musím jí o tom říct. Jak ho beru do ruky otevřou se dveře a kdo tam? Člověk,kterému jsem chtěla telefonovat. Víte dokud jsem taťku nepustila tak byl s námi ve dne v noci i ve snech. Ale nebylo to správné, a tak to přišel říci někomu ke komu to šlo, protože mě již nechtěl trápit a ví,že jsem šťastná, a tak to má být. On ví a já vím.
Autorka článku: kartářka, věštkyně & léčitelka Eva Vyšínská
Počet shlédnutí: 28